23.6.2022 15:20
Dvě zprávy, špatná a dobrá. Tak nejdřív tu dobrou, topná sezóna končí a ta špatná, na podzim bude ouvej. Ceny energií za posledních několik měsíců vyrostly i trojnásobně. Pro provoz nemovitosti to začíná být hodně dramatické.
Energie samozřejmě nepoužíváme jen na vytápění, také s nimi ohříváme vodu a vaříme na nich. Ne že by byly elektřina a plyn vyloženě levné, ale z dnešního pohledu tomu tak opravdu bylo. Dnes je situace jiná a mnoho lidí začíná přemýšlet, jak z tohoto začarovaného kruhu ven. Jenže pozor, je potřeba dobře počítat.
Zdražuje vše, něco raketově
První šly nahoru ceny elektrické energie a to už koncem loňského léta. Následně se přidal plyn a ropné produkty. Příčin bylo víc, od snahy Evropské unie přecházet na ekologičtější zdroje, až po situaci ve světě. S koncem covidové pandemie se výrazně zvýšil zájem o zdroje energie, což začalo nahoru vyhánět ceny ropných produktů a zemního plynu. Hřebíčkem do rakve pak je vpád ruských vojsk na Ukrajinu, který má na ceny energií další dramatický dopad.
Dodavatelé plynu posílají nové předpisy záloh klidně co měsíc či dva, u elektřiny se to naštěstí trochu zastavilo, aktuálně mírně klesají ceny nafty a benzínu. Ale naftou i benzínem asi nikdo topit nebude. S výše uvedeným logicky souvisí i ceny jiných zdrojů, třeba dálkového tepla, uhlí a dřeva či produktů z něj.
Co s tím? Kdo bydlí v bytě, tak moc možností nemá, jen může začít šetřit. Změnit energii ohřevu není systémově většinou možné, respektive by to nemělo valný význam. To znamená, prověřit dodavatele a jeho ceny a ty porovnat s konkurencí. (ovšem i to nemusí být možné, energie, především dálkové vytápění, jsou mnohdy dodávané centrálně pro celý dům). Ale to dnes asi žádné velké úspory nepřinese. Určitě se příští zimu vyplatí snížit teplotu, ale i to v činžácích či panelácích nemusí znamenat zásadní úsporu. Náklady na vytápění se obvykle rozpočítávají a je to logické, vnější byty musí topit víc, ty vnitřní klidně vůbec. V každém případě lze ušetřit při koupání, sprchování je úspornější než plná vana horké vody, ať je zdroj ohřevu jakýkoliv.
U rodinných domů je víc alternativ
Kdo má vlastní dům, má samozřejmě možnosti mnohem širší. Měnit elektřinu za plyn a obráceně se dnes nevyplatí a samozřejmě záleží, jaký konkrétní systém je v domě použitý. Pokud to jsou podlahové elektrické rohože, tak je to vlastně i nemožné bez obrovských dalších nákladů. Nejlevnější je dnes topení dřevem respektive produkty ze dřeva, třeba peletami. V jejich případě může vše fungovat i automaticky po celou sezónu. To však vyžaduje prostor na technologie a peníze na ně. Počítejte s částkami nad 200 000 korun. V případě výměny za starý neekologický kotel lze čerpat i dotace.
Pokud to stavba umožňuje, jsou nejlevnějším řešením krbová kamna. Podle situace lze celý systém vyřešit pod 100 000 korun, ale budou to prostá kamna bez výměníku pro ohřev vody. Kdo má funkční komín, bude mít náklady nižší. Kolik ušetříte? To je opět velmi individuální. Záleží na velikosti nemovitosti, výkonu kamen, zateplení a ceně dřeva. V každém případě je to investice, která by se mohla vrátit relativně brzy, pokud tedy ceny energií v brzké době zase výrazně neklesnou, což se samozřejmě stát může. Ale i tak vám zůstanou kamna, která poslouží i pro dobrou pohodu. Výše uvedené platí i pro krb, ovšem pak počítejte s výrazně vyššími náklady.
A co zelená úsporám?
Asi jste zaregistrovali nabídky na dotace pro solární elektrárny nebo tepelná čerpadla. Ano, proč ne. Sice počítejte, že když začnete oboje poptávat nyní, tak se dočkáte v lepším případě na podzim, v horším za rok na jaře. Zájem je, s ohledem na situaci, logicky obrovský. Počítejte, že i se započtením dotací vás bude tepelné čerpadlo stát přes 100 000 korun, když dosáhnete na dotaci. Spíš počítejte s vyššími náklady. A pozor, typů tepelných čerpadel je víc, liší se výkonem i dalšími podmínkami pro instalaci.
Tepelné čerpadlo má výhodu, že není tolik závislé na počasí. To solární elektrárna v létě vyrábí jako o život a v zimě v lepším případě jede na třetinový výkon. Což je samozřejmě přesně opačně, než by bylo potřeba. V létě vyrobenou elektřinu obvykle ani nezvládnete spotřebovat (ideální je mít bazén, který vyhřívá), v zimě stejně pojedete primárně na síť.
S dotací pořídíte základní solární elektrárnu zhruba od 200 000 korun výše. V ceně jsou započítané i baterie, kde si vyrobenou elektřinu ukládáte. Levnějším řešením je ukládání do ohřevu vody, ale dnes se s poklesem cen baterií přechází na ně, je to praktičtější a univerzálnější. Dnes solární elektrárny fungují dobře, ceny klesly, ale aby taková elektrárna pokryla celoročně spotřebu běžného rodinného domu, tak by její cena byla nesmyslně vysoká a v zimě to stejně nebude s jistotou. Navíc opět platí, že musíte mít vhodně orientovanou střechu, musí na ní být možné panely instalovat a ještě tam musí být dostatek místa.
Nechte si poradit
Ať už stavíte a přemýšlíte o způsobu vytápění a ohřevu, nebo jen chcete řešit stoupající ceny energií, tak se rozhodně do ničeho nepouštějte hlava nehlava. Jinak můžete jen utratit peníze a nic zásadního neušetříte. Ono celkově platí, že si musíte spočítat náklady na investici, její životnost a z toho vypočítat úsporu. A třeba u solárních elektráren je návratnost i dnes na hraně. Životnost panelů a baterií je zhruba 10 let, taková je obvykle záruka. A do té doby nemusíte investované peníze ušetřit. Samozřejmě je to individuální, záleží na mnoha detailech.
Proto určitě konzultujte, oslovte různé dodavatele a nechte si spočítat náklady na všechny dostupné technologie. Až poté se rozhodněte. Navíc lze očekávat, že ceny energií zřejmě klesnou. Kdy, to nikdo neví. Ale při investicích na mnoho let prostě musíte počítat se všemi alternativami.
