26.7.2024 12:45
Kraj Vysočina, známý svými malebnými krajinami a historickými městy, zažívá v posledních letech významné změny na realitním trhu. V rámci poslední analýzy, kterou představil Petr Makovský, výkonný ředitel Reality.iDNES a zakladatel projektu Realiťák roku, spolu s realitními makléřkami Pavlou Annou Doležalovou a Jitkou Mayerovou, se diskutovalo o nejnovějších trendech a vývoji cen nemovitostí v tomto regionu.
Grafy ve videu jsou ověřené exluzivní data projektu Realiťák roku ve spolupráci CEMAP - cenové mapy, VALUO.cz, TOPLAK.pro a portálu Reality.iDNES.cz spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj
GRAFY jsou možné si prohlédnout a stáhnout k Vašemu použití ZDE
Kraj Vysočina, charakteristický svou rozmanitou krajinou a bohatou historií, se v posledních letech stal svědkem dynamických změn na realitním trhu. Tento článek nabízí hloubkovou analýzu současných trendů a budoucích předpovědí týkajících se cen nemovitostí, dostupnosti úvěrů a preferencí kupujících v regionu.
Kraj Vysočina domovem přibližně 517 000 obyvatel, zahrnuje celkem 704 obcí, z nichž 35 má status města a 43 městys. Rozloha kraje činí 6 796 km², což z něj činí rozlehlý region s mnoha možnostmi pro rozvoj a investice. Jihlava, jako krajské město, představuje epicentrum realitní aktivity, které odráží větší trend v regionu.
Pandemie COVID-19 znamenala významný otřes pro realitní trh v Kraji Vysočina, kdy došlo ke zvýšení cen o 30 %, což následně vyvolalo pokles dostupnosti úvěrů kvůli zpřísnění pravidel České národní banky. Nicméně, jak zdůraznila realitní makléřka Pavla Anna Doležalová, od začátku nového roku se trh stabilizoval a ceny opět rostou. Tento pohled podpořila i Jitka Mayerová, která zaznamenala nárůst počtu nemovitostí a kupujících, což naznačuje obnovu optimismu na trhu.
Diskuze také osvětlila, proč může mít Žďár nad Sázavou vyšší průměrné ceny než Jihlava. Možným vysvětlením může být přítomnost nových projektů a lepší dostupnost do jiných oblastí, které jsou atraktivnější pro potenciální kupce. Tento faktor by mohl vysvětlovat, proč se některé oblasti v kraji vyvíjejí cenově různě a poskytují různé příležitosti pro investory a obyvatele.
Jak naznačila Pavla Anna Doležalová, očekává se, že trend stabilizace cen bude pokračovat s možnými variacemi způsobenými ekonomickými výkyvy a úrokovými sazbami. Diskuse zdůraznila, že i přes výzvy, které pandemie přinesla, zůstává realitní trh v Kraji Vysočina plný příležitostí, zejména v kontextu rostoucí poptávky a oživení trhu.
Vzhledem k těmto faktorům lze předpovědět, že Kraj Vysočina zůstane atraktivní oblastí pro domácí i zahraniční investory, kteří hledají investice do nemovitostí s potenciálem růstu hodnoty. Jihlava a další města v regionu nabízí různorodé možnosti pro bydlení a podnikání, což činí tento kraj jedním z klíčových hráčů na českém realitním trhu.
Tento hloubkový pohled poskytuje jasnější obraz o tom, jak se realitní trh v Kraji Vysočina vyvíjí a jaké faktory budou v blízké budoucnosti formovat jeho trajektorii. Jak již bylo uvedeno, přítomnost historického půvabu kombinovaná s moderním rozvojem činí region nadále lákavým pro širokou škálu investorů a obyvatel hledajících nové příležitosti.
Komletní přepis videa:
Dobrý den, dámy a pánové. Vítám vás u naší další analýzy vývoje realitního trhu, tentokrát v Kraji Vysočina a jeho okresech. Jsem velmi rád, že mohu přivítat dvě dámy, Pavlu Annu Doležalovou. Dobrý den.
Dobrý den.
A Jitku Mayerovou. Dobrý den.
Dobrý den.
Tak budeme se bavit o Jihlavě, o Jihlavském kraji, obě dámy působí v Jihlavě, což je Kraj Vysočina, budeme se bavit tím pádem o Kraji Vysočina. Vysočina má cca 517 000 obyvatel, někde kolem 704 obcí, z toho je 35 měst, 43 městysů, našel jsem si tyhle informace, rozloha nějakých 6 796 km². Dámy, vy působíte v Jihlavě, máme začátek prázdnin, je 2. července v tuhle chvíli. Už máte po dovolený?
Tak, Pavlo, povídej.
Dobře. Mě teprve čeká Chorvatsko, cvičení, intervalový trénink, takže nevím, jestli se to dá nazvat dovolenou, nicméně se na to těším. Co ty, Jitko?
Máš to určitě zajímavý, protože mě čeká dovolená až vlastně někdy v prosinci, teďko celý léto, celý září, říjen budu v práci.
Já, co můžu říct za sebe, tak vždycky červenec, srpen byly vždycky super měsíce. Já jsem vždycky u těch realitních makléřů nepochopil to, že někteří zavřeli, zavřeli svoje realitní kanceláře a odjeli se 2 měsíce rekreovat, protože vždycky já vidím v červenci a srpnu skoro nejvíc těch zájemců, který hledají, protože na to mají čas, že jo, je to nějaká služba, tak mě to vždycky překvapilo, teda stejně je to i potom v prosinci, na konci, po Vánocích super období pro to něco dělat. Každopádně pojďme se podívat na vývoj v Kraji Vysočina. Dámy, jaký je vás postřeh v rámci toho, jak se vyvíjí ten realitní trh v Jihlavě a okolí, řekněme tomu, tak za poslední rok. A začneme Pavlou, já budu vyvolávat, ať se nepřekřikujete.
Dobře. Já jsem tak nějak měla zhodnocení, že se to hodně vyhouplo v tom covidu tady v Jihlavě opravdu o těch 30 %, potom na základě snížení dostupnosti úvěrů, kdy vlastně Česká národní banka připravila přísnější pravidla pro získání těch hypotečních úvěrů, tak opravdu před tím rokem a půl až rokem bych řekla, že to tady trošku jako zmrzlo a chvilku trvalo, než se to nastartuje, nebo je to aspoň můj subjektivní pocit. A teďko už bych řekla, že tak nějak od nového roku se všechno zase rozjíždí a opravdu se začíná nabíhat do těch starých kolejí, jak jsme byli zvyklí.
Jitko, co vy na to?
Já souhlasím. Určitě od nového roku, já to cítím reálně až jakoby koncem ledna ten nástup na ten trh, za prvý, víc nemovitostí, víc kupců, už je takovej větší optimismus, začíná se to zase jakoby rozjíždět. Za mě trošku nečekaně jako rychle vzestup těch cen nemovitostí, co se týče poptávkových cen, tak určitě, nebo nabídkových cen, tak je větší, než jsem čekala, prodejci mají opravdu vysoký očekávání kolikrát, takže se snaží ve své podstatě dorovnat ten pokles, který byl kolem 7-8 %, ale zatím teda jsou to jenom nabídkový ceny, ty reálný prodejní jsou ještě trošičku pod, takže...
Já tam schválně pustím nějakou první tabulku, ať se podíváme na ceny v celém Kraji Vysočina, jsou to ceny za metr čtvereční jak domů, tak bytů a zároveň i nabídka od roku 2015, co vidíme velmi jednoduše, je to, že za posledních 6 měsíců, to znamená od začátku roku 2024, stouply jak ceny, nabídkové ceny bytů, tak domů, to znamená, ta křivka, která dneska se vyhoupla v roce 21 velmi výrazně, tak vlastně v roce 22, 23 a teď 24 víceméně v tom horizontu ročním lehce roste, byl tam samozřejmě pokles. U domů, u domů se to postupně vrací na úroveň toho roku 22 a samozřejmě i nabídka, která byla, tak je v tuhle chvíli někde na úrovni roku 2018, 2017, ten trend je víceméně stejný v celé České republice, že ceny začaly růst, teď bavíme se o nabídkových cenách, protože realizační ceny budeme mít s lehkým zpožděním. Jaký je dneska, dámy, rozdíl mezi nabídkovou cenou a tou, za kterou se to reálně kupuje teďko v téhle době, to znamená třeba květen, červen, protože předtím ten rozdíl tam mohl být 20, 25 %, teď máme informace, že to je výrazně méně. Pavlo.
Já to vnímám, že u menších bytů 1+kk, 1+1, 2+kk, 2+1, tak opravdu někdy i ty ceny rostou nad tím, co je nabídka. U těch velkometrážních 3+1 a tak dále, tak se ještě malinkato zlevňuje, protože tam ten trh nebo tam ta nabídka je delší dobu v inzerci, to samé potom u rodinných domů, takže záleží zase na lokalitě, protože si myslím, že hodně lidi začali upřednostňovat i menší vesnice v okolí Jihlavy, celkově na Vysočině, kde samozřejmě je to bydlení trošku levnější a za stejnou cenu jako třeba v krajském městě mají větší byt, tak si koupí radši rodinný dům na vesnici.
Jitko, chcete k tomu něco dodat?
Ve své podstatě souhlasím, jako že prodávající začínají být silnější než kupující, lehoučce se to překlápí, kupující ještě zkoušejí nějakou jakoby slevu, ale už je to spíše jako symbolická sleva, taky občas už navyšujeme ceny spíš.
Jitko, ještě otázka na vás. Bavili jsme se, nebo říkaly jste o tom, že vás překvapilo, že se to relativně rychle otočilo. Vy vnímáte ještě nějaký rozdíl mezi byty a domy, protože byty, ty se začaly prodávat rychleji, začaly ty ceny stoupat možná rychleji. U domů v rámci celé České republiky, když se podíváme na celkový průměr, tak vlastně domy se úplně tak dobře neprodávaly v posledních, já nevím, třeba 12 měsících. Jak to vidíte dneska?
Začíná se to taky obracet, víceméně spousta lidí jakoby čeká na nějaký příjemnější úrokový sazby, aby na to vůbec dosáhli, protože i když přijde klient, který je bonitní, tak se dostáváme do situace, kdy on sice by utáhl ten hypoteční úvěr, ale byl by opravdu na hranici svých možností, takže si říká spíš, jo, dobrý, počkám si půl roku, rok a tím pádem ve své podstatě vyčkává. Teďko od novýho roku tím, že Česká národní banka se nechala slyšet, že bude úrokový sazby snižovat, snižuje je ovšem pomalu, předpoklady byly taky jiný, že jo, banka, vlastně FED ve své podstatě taky do toho trošičku hází vidle tím, že to jakoby pozdržuje, Česká národní banka taky, tak ten optimismus na tom trhu už je jako napnutej prostě, lidi jsou už jako v tom chtíči, ale ještě to nejde úplně tak, jak by potřebovali. A u těch rodinných domů je to především, protože tam se dostáváme samozřejmě na nejen vyšší částky, ale na větší životní rozhodnutí, kdy už je předpoklad, že teda z toho menšího bytu půjdeme do té větší svojí nemovitosti, rodinnýho domečku, kde už jako budeme navždycky, takže, takže i to ovlivňuje to rozhodování a propočty. Trvá to trošku dýl, než si lidi vyberou.
Možná zase pustím nějaký čísla, velmi rychle, podíváme se na průměrnou cenu za metr čtverečních v jednotlivých okresech na Kraji Vysočina, možná se zaměříme speciálně na Jihlavu, kde dneska působíte. Když jenom vezmu, Vysočina má dneska 5 okresů, kromě Jihlavy Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, mě tam překvapila informace pouze v tom, že ve Žďáru jsou průměrné ceny vyšší než Jihlavě. Víte proč, nebo myslíte si, proč to tak je? Jenom se zeptám. Já to nevím. Co je ve Žďáru tak zajímavého, jestli tam ten průmysl je možná novější, nebo se tam postavily nějaké nové projekty? Jenom se ptám.
Také mě to překvapilo. Vím, že tam nové projekty jsou a je to přece jenom jakoby víc nahoru a blíž zase k jiné oblasti, takže si myslím, že ti lidi volí to alternativu, přesně, jak jsem říkala, stěhování se do těch menších levnějších měst.
Ale když se podíváme na Jihlavu, tak vlastně Jihlava podle dat, které máme společné s MAPPem, s Cenovými mapy, s Valuem, s Toplak.pro ve spolupráci s Reality iDNES, tak vlastně v Jihlavě dneska v rámci nabídkových cen, tak v červnu 2024 to bylo absolutně nejvyšší číslo, které bylo od roku 2018 dosaženo, a teď možná můžeme říct, nejenom 2018, ale kdykoliv v minulosti, to znamená, Jihlava se dostala na svůj peak, co se týká červnových cen. Proč tomu tak je? Nebo co si o tom myslíte, dámy? Jitko.
Já si myslím právě, že jsme se dostali do té euforie těch kupujících, ve své podstatě se uvolnil trh, lidi dlouhou dobu šetřili, dlouhou dobu čekali a už ve své podstatě ten, kdo opravdu potřebuje bydlet, už nechce ztrácet čas. Takže ten trh ve své podstatě teďko, přišlo spoustu nových kupců, kteří jsou schopní prostě kupovat, to si myslím, že udělalo jakoby hodně. Těch developerských projektů tady v tý Jihlavě není tolik, ale je jich spousta nachystaných, taky lidi už prostě nechtějí na to čekat. Jihlava řeší další jako problémy, co se týče třeba vody, odpady, zasíťování a tak dále, který nebudou podle toho, co je jakoby vidět v blízký době vyřešený, takže se vrhli na to, co je prostě teďko aktuálně na trhu.
Jitko, říkala jste, že přišlo mnoho nových kupců, odkud ti kupci jsou? Jsou to místní nebo jsou to lidi jako za hranicemi kraje nebo za hranicemi Jihlavy?
Je to mix, spousta lidí, nebo takhle, já mám jakoby klienty sama za sebe, když to řeknu, tak opravdu to mám ve své podstatě na třetiny. Třetina Jihlaváků, kteří mají menší bytovou jednotku, chtějí do nějaký větší, protože se rozrůstá rodina, nebo popřípadě se chtějí odtrhnout od svých rodičů, takže se vytváří samostatná potřeba. Druhá třetina jsou investoři, kteří už cítí a chtějí zase kupovat, protože už taky čekali dlouho, ve své podstatě buď chtějí něco z dědickýho řízení, nezrekonstruovanýho, chtějí si to zrekonstruovat, klasicky investoři. A poslední třetina jsou většinou lidi, kteří se stěhují Praha, Brno, z Prahy, z Brna, prostě semka, protože za nějaký čas bude možnost se dostat do Prahy eventuálně za 25 minut, máme slíbeno, že by to mělo být do roku 27 už možný a měl by rychlovlak vlastně fungovat. A co tak jako slyším, tak spousta lidí vlastně z Vysočiny a díky tomu, že se tady postaví rychlovlak, tak oni můžou být na dosah rodině, můžou zároveň pracovat v Praze a mají tady možnost levnějšího života. Takže už se sem začínají stahovat teďko, protože ta příležitost za chvilku bude.
Pavlo, souhlasíte s tím, jak to máte u vás? Kdo je vás ten hlavní kupec v tuhle chvíli v Jihlavě?
Já si myslím, že celkově nastal nějaký bod zlomu. Ti zájemci o koupi čekali dlouhou dobu, zda ty nemovitosti půjdou dolů nějakým způsobem razantně a něco málo tam nastalo, ale myslím si, že asi ne takové výkyvy jako by každý chtěl, bylo to zbožné přání. A tak si myslím, že na základě tady toho uvědomění vlastně lidi začali nakupovat, přesně tak, jak říká Jitka, investoři, lidi z blízkého okolí, z větších měst a i ti lidi, kteří buď chtějí vlastně svoje první bydlení, anebo potom chtějí prodat byt a stěhovat se do domu.
Super. Já mám podle čísel, který máme, tak vlastně v Jihlavě i vlastně v celém Kraji Vysočina se dneska vlastně pohybujeme někde na úrovni 90, 95 dnů od doby, kdy se zveřejní inzerát na realitních portálech, nebo se dá ven jiným způsobem, do tý doby, než z těch portálů zmizí, to znamená, průměrně někde kolem tří měsíců trvá ten realitní obchod. Které byty nebo kategorie bytů nebo i domů jdou dneska nejrychleji a které na druhou stranu jsou nejpomalejší, Pavlo.
Tak, jak jsem říkala, jsou to ty malometrážní byty 1+1, 1+kk, 2+1, 2+kk. Tam bych řekla, že to je i otázka třeba 14 dnů, kdy je schopný vlastně se to zarezervovat a ba naopak potom ty 3+1 a ty větší byty, tak trvají až ty 3 měsíce, ale záleží, jak je tam nastavená cena, protože ti kupci jsou.
Jitko, souhlasíte s tím?
Naprosto.
Prima, takže to víme. Pojďme se podívat na domy. Tam je to velmi, velmi, velmi jednoduché, tam ty ceny se víceméně drží celou dobu, plus minus měsíc prodloužená doba prodeje podle dat, které vidíme. Z hlediska domů, mají dneska kupující nějaké preference, chtějí menší nebo větší? Protože z českého průměru dneska, ne československého, českého průměru, tak vlastně domy, které byly velké, to znamená, řekněme, 5-6 pokojů, tak vlastně se skoro přestaly prodávat a zároveň domy, které jsou nad 12 000 000, tak taky byly za posledních několik měsíců skoro neprodejné. Jak je to u vás, Jitko?
Je to tak. Největší poptávka je standardní, požadavek mám, do 150 m² obytný plochy, 600, 800 metrů pozemek, nejčastěji zase bungalovy přízemní, nikdo nechce chodit do patra. Klid, menší vesnice, okraje větších obcí, přesně, jak říkala Pavla, asi takhle, no, hodně frčí teďko zelený energie, takže když je čerpadlo, možnost namontovat solární panely, něco, tak i velice často se poptávají, zda to jakoby je možnost, nejen kvůli hypotéce, která potom je levnější, ale i kvůli náročnosti energetický.
To znamená, z hlediska toho klienti neustále preferují ty menší domy, se kterými něco můžou dělat, které nejsou tak jako energeticky náročné a které ve finále využijí celé a nemusí tam mít dalších několik místností, které vyhřívají, vytápějí a musí se o ně starat. Je to tak, Pavlo.
Přesně.
Já bych ještě jenom doplnila, zhruba 4+1, takový ty novější, 6–8 milionů, tak to je ta ideální vlastně ta cílová konečná cena vlastně dokončeného domu, kteří klienti vyhledávají teďko v oblasti Jihlavy.
Než se dostaneme na pronájmy, tak by mě ještě zajímala jedna věc, trošku jste jí nakously, to jsou nové developerské projekty, to znamená nové byty, primárně byty mě zajímají možná v tuhle chvíli v rámci Jihlavy. V minulosti nebo v relativně krátké minulosti, tak většina developerů skoro zastavovala veškeré své projekty, protože vlastně neviděli, co bude, teď minimálně v některých oblastech České republiky už zase masivně spouští výstavbu a spouští předprodeje. Jak je to v Jihlavě? Jitko.
Jihlava má dlouhodobě nastavených asi tak jako 5 developerských projektů, který by si chtěli zrealizovat. Je to u hlavního nádraží, je to kousíček od centra Jihlavy, pak je v plánu i výstavba, to myslím, že zařizuje jakoby Jihlava, aby byly bytový jednotky a eventuálně menší rodinný domy pro střední třídu, tam je opravdu hodně bytů a nemovitostí jakoby v plánu a budou určitý podmínky pro možnost koupě tady těch nemovitostí, kdy vlastně Jihlava se rozhodla, že bude chtít vyšachovat investory, aby opravdu ty nemovitosti mohli skupovat běžní občani, aby se nějakým způsobem ta bytová bytová potřeba ukojila. Takže, ale kdy se začne se s výstavbou, je to, je to opět otázka 3, 5, 10 let a je to, je to strašně dlouhej čas na to, aby se to dalo, dalo nějak jakoby do pohybu, co se týče, prostě je málo bytů, málo, furt je málo bytů, spousta vznikajících rodin, je to neustálý kolečko.
Lidi by rádi kupovali, ale nemají z hlediska nových bytů co, že jo, v tuhle chvíli.
Tak.
Pavlo, kdy se u vás začne stavět teda.
Já bych to ještě doplnila, jako ony tady některý ty projekty jsou, ale opravdu ty ceny jsou, bych řekla, tak nadsazený, a to možná i určuje vlastně cenu, zvyšující se cenu těch nemovitostí, který už stojí, protože za mě je to teda moc, ale asi to tak bude do budoucna.
Určitě. Já jenom doplním taky, my jsme teď měli ve své podstatě ekonomický školení a když se podíváte na běžnej průměrnej čistej příjem standardního občana, tak ve své podstatě jsme schopní na průměrnou bytovou jednotku, která není úplně jako v luxusu, není ani v developerským projektu, našetřit nejdříve za 7,5 let, což je docela, začíná to být už jako fakt dlouhá doba. Pro mladý bude do budoucna opravdu velkej problém našetřit vlastní zdroje na těch 20 %, teď teda i možnost 10 % vlastních zdrojů na koupi nemovitosti.
Já vím, že jsme dělali nějakou takovou podobnou analýzu v rámci projektu Realiťák roku i s Ondrou Honem z CEMAPu a vycházely ty čísla úplně úžasné jako v rámci České republiky. A když bysme to srovnali s celou Evropou, tak Česká republika byla lídrem na té špatné straně bohužel. Takže samozřejmě tady ten prostor tam je. Pojďme se podívat na poslední věc, co jsou pronájmy, fungují vůbec pronájmy v Jihlavě a okolí? Jitko.
Heleďte se, jo, jako pronájmy dělám opravdu zřídka, takže nemám úplně přehled takovej o trhu, každopádně zájem za mě jako je, teď jsem 2 nájmy pro svoje klientky dělala, měli jsme ve své podstatě zájemce během 3-4 dní, jako za mě bylo to hrozně rychlý, ale jestli to je standard, nemůžu říct, nevím.
Pavlo, děláte pronájmy?
Já pronájmy dělám. Záleží to na období a na počtu nabídek v inzerci. Ale z hlediska migrace a vlastně války mám pocit, že se tady objevilo opravdu hodně cizinců, především Ukrajinců a třeba na 10 zájemců, tak jde 8 ukrajinských rodin a 2 Češi, takže záleží potom na preferencích majitele ohledně nájemníků.
Já pustím krátký na rychlost nějaký grafy, z hlediska toho, co mě tam zaujalo, je, že v Jihlavě oproti loňskému červnu, tak vlastně klesnul počet bytů na pronájem v nabídce o 2/3, jestli si to dobře pamatuju, je tam něco přes 300, teď je tam něco přes stovku, což je relativně velmi zajímavej, zajímavej pokles toho, že před rokem ta nabídka bytů na pronájem byla obrovská, teď je cca třetinová. Čím si to vysvětlujete? Je tam nějaká, všichni, co chtěli nebo co mohli, tak dali svoje byty na pronájem a ty pronajmuli a už mají klid dlouhodobě. Co myslíte, dámy?
Já si myslím, že to je právě obsazené těmi cizinci. A ty byty, který byly volný, tak už jsou teďko zaplněný různýma národnostma a opravdu potom se stane, že nějaký byt končí, tak je to v nabídce podle mě chvíli.
Moje poslední otázka pro dnešek pro obě. Jak vidíte, letošní rok z hlediska realitního trhu v rámci Jihlavy nebo v rámci Kraje Vysočina a v rámci toho, jak se vám daří oproti třeba loňskému roku, protože spoustu realitních kanceláří hlásilo a my jsme se zlepšily už skoro o 40 % oproti loňskému roku a my o 65. Jak je to u vás? Je to letos lepší, než to bylo?
Myslím, že je.
Určitě.
Za mě rozhodně, rozhodně jo. Celkově je to velice dynamické, za mě tento rok, dynamické změny. A já doufám, že to takhle bude pokračovat a bude to frčet.
Jitko, na závěr.
Určitě taky. Obrovskej, obrovskej nárůst zakázek, poptávek po všem, takže pokračovat to bude, věřím tomu. Upřímně řečeno jsem si zavzpomínala na loňské nebo na předchozí roky, kdy jako v roce 2020, 2021 byl obrovskej boom, trošku mně to jako připomnělo, takže jsem se musela jako zasmát, jaký opravdu zničehonic výstřel to je.
Mně osobně samotného překvapilo to, jak rychle se to vrátilo. Já jsem očekával, že to bude mít malinko delší trvání, že to nebude tak rychlé, že samozřejmě ceny začnou růst, to jsme predikovali, predikovali jsme to už, že to bude od začátku roku, což se podařilo, ale že se to vrátí ten apetit těch lidí tak rychle na to něco koupit a zároveň lidi, kteří prodávali, tak samozřejmě tu potřebu mají neustále a teď jim ta doba začíná zase nahrávat. Dámy, já bych vám chtěl moc poděkovat za dnešní čas, díky moc za dnešní diskuzi. Těším se, že se někdy zase uvidíme naživo, takhle je to taky pěkný, ale naživo to možná bude lepší, možná některý z našich akcí, které pořádáme. Mějte se krásně a držím palečky, ať se vám letos hodně daří. Mějte se hezky a na shledanou.
Děkujeme.
Taky. Na shledanou.
Petr Makovský